Na obrázku vidíme četnost dnů s bouřkami v různých desetiletích za období 1911-1990 v různých měsících.

Na obrázku je zachycen vývoj průměrné teploty půdy v různé hloubce pod povrchem (v rozmezí 5-100 cm) během kalendářního roku. Hloubka, ve které v průměru teplota ani v zimních měsících neklesne pod nulu, je přibližně 50 cm.

Obrázek 3 – průměrné četnosti bouřkových jevů

Na obrázcích vidíme průměrný počet dnů, kdy se vyskytla bouřka (graf a), průměrný pčoet bouřek celkem (graf b) a dále rozdělení četnosti bouřek na blízké bouřky (c1), vzdálené bouřky (c2), velmi vzdálené bouřky (d3) a blýskavice (d4). Údaje se vztahují k období let 1961-1990.

Na obrázku vidíme počet bouřek v závislosti na denní době v měsíci červnu v období let 1961-1990. Z grafu vidíme, že z 900 dnů připadajících na sledované období se v odpoledních hodinách vyskytovala bouřka více než 100x, naproti tomu v ranních hodinách jsou bouřky v červnu velmi vzácné.

Na obrázku podobném předchozímu vidíme počet bouřek v závislosti na denní době za celý rok v období let 1961-1990. Srovnáním údajů vidíme, že na měsíc červen připadá přibližně třetina zaznamenaných odpoledních bouřek (další měsíce v pořadí jsou červenec -téměř 90 bouřek, dále květen a srpen s více než 60 bouřkami v odpoledních hodinách za sledovaných 30 let).

Na obrázku je zachycena relativní četnost výskytu mlhy v jednotlivých měsících a v ročním průměru